Schnajger se snažil soud přesvědčit, že vraždil ze žárlivosti a v afektu. Podle soudu však ženu ubodal jen proto, aby ji nemusel vracet peníze, které mu půjčila. „Zdejší soud ani znalci se s tak surovým a trýznivým útokem ještě nesetkali,“ uvedla soudkyně ústeckého krajského soudu Kamila Elsnicová. „Společnost je nutné před takovými lidmi chránit,“ prohlásila, když zdůvodňovala výši trestu. Schnajger se při vyhlášení rozsudku rozbrečel.
Se svou pozdější obětí se seznámil na inzerát v roce 2003 a jezdil za ní z České Lípy do jejího bytu v Ústí. O 17 let starší Marie S. byla vdaná, její manžel ale žil v Americe. „Řekla, že se rozvede, celé čtyři roky jsem jí věřil. Jenže mi přišlo, že si udržuje oba vztahy,“ vyprávěl soudu. „Začal jsem žárlit, nezvládal jsem to, celou dobu mi lhala,“ řekl.
Jenže podle svědků se s ním Marie již před časem rozešla. Radili jí to příbuzní a známí, Schnajger jí totiž již několikrát vyhrožoval, napadl ji a dokonce škrtil.
Žena omezila komunikaci s ním jen na to, kdy jí vrátí 150 tisíc korun, které mu půjčila. Poslední den na vrácení částky byl 31. říjen. Ten den za ní Schnajger přijel do Ústí naposledy. Peníze ale vracet nechtěl. „Přijel s jediným cílem, rázně to vyřešit a umlčet oběť, aby nepřišel o věci, které jsou mu nejmilejší. A to jsou bezpochyby peníze,“ uvedla soudkyně. „Byl držgrešle a nechal by si pro korunu koleno vrtat,“ vypověděli ti, co ho znali.
Marie S. měla ze Schnajgera strach: „Robert šílí, bouchá na dveře, běž raději druhým vchodem a sklepem a vyhni se mu,“ radila svému šestnáctiletému synovi, jenž se měl zrovna vrátit ze školy.
Schnajgerovi nakonec dveře bytu otevřela. Muž ji hned v předsíni dal pěstí do obličeje, pak zaběhl do kuchyně a ze šuplíku sebral sedm nožů. Pak si sedl na ležící ženu a oběma rukama zuřivě bodal. Jeho oběť se bránila, měla desítky řezných ran na rukou. Vrah mířil hlavně na obličej, hlavu, krk a hrudník.
„Měl jsem tmu před očima,“ hájil se Schnajger. „Bodl jsem ji asi třikrát, víc si nepamatuju,“ řekl. „A kdo udělal těch zbylých šedesát ran?“ ptala se soudkyně. „Asi jsem to musel být já,“ řekl.
Robert Schnajger nakonec zabodl šest nožů do obličeje mrtvé ženy a odjel zpět domů do České Lípy.
„Po tak zrůdném činu v klidu usnul. Neměl žádné výčitky svědomí a nepřemýšlel o tom, že oběť najde její šestnáctiletý syn,“ poznamenala soudkyně Kamila Elsnicová.
Dvaapadesátiletá žena musela podle soudkyně nepředstavitelně trpět, než vykrvácela. Lékařka na pěti stránkách popisovala zranění a její útrapy. Žena měla téměř odříznutou hlavu a dva nože zabodnuté dvanáct centimetrů hluboko do levého oka. „Co musela prožít, než zemřela, si nikdo nedokáže představit. Ani lékaři s dlouholetou praxí nic takového ještě neviděli,“ uvedla soudkyně.
Psycholožka Štěpánka Tůmová označila intelektové schopnosti obžalovaného za podprůměrné a nevyrovnané. Schnajger se podle ní nedovede vypořádat s neúspěchem u žen a pokud je odmítnut, chová se agresivně. Varovala, že nelze vyloučit, že i v budoucnu bude řešit problémy násilím.
Tomu odpovídaly i výpovědi svědků, kteří popsali jeho chování k předešlým partnerkám. Jednu přítelkyni srazil autem poté, kdy se s ním chtěla rozejít. Z místa ujel, žena přežila jen díky sousedům, kteří hned zavolali pomoc. Byl souzen za ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci.
Další přítelkyni fackoval, bil pěstmi a kopal do břicha, přestože byla v té době těhotná. Napadl ji zhruba třicetkrát a po ukončení vztahu ji opakovaně znásilňoval. S ní má dnes osmiletou dceru, na kterou neplatí výživné. Když si Schnajger odpykával čtyřletý trest za nehodu, jezdila za ním do vězení. Při poslední návštěvě mu oznámila, že se s ním rozchází. Za to ji Schnajger zbil.
„Naděje na jeho zlepšení není žádná. Kdyby dostal 25 let, mohl vyjít na svobodu po šestnácti letech a udělat něco podobného další ženě,“ vysvětlila soudkyně doživotní trest. Ten zatím není pravomocný, Schnajger se ještě v soudní síni odvolal.
Co musela prožít, než zemřela, si nikdo nedokáže představit. Ani lékaři s dlouholetou praxí to neviděli. Soudkyně Kamila Elsnicová