Chvíli před tím, než jsem začal deník psát, přišla tisková zpráva potvrzující, kdo bude novou tajemnicí města. Tajemníkem nebude Josef Chýle, o kterém šly „zaručené“ zprávy po sociálních sítích.
Takto vypadá tisková zpráva: „Novou tajemnicí Městského úřadu Česká Lípa je Ing. Eva Bartoňová, která vyhrála výběrové řízení na tento post. Do funkce ji se souhlasem Reného Havlíka, ředitele Krajského úřadu Libereckého kraje, jmenovala starostka města Česká Lípa Jitka Volfová.
Do pracovního poměru nastoupí Ing. Bartoňová od 1. února a vystřídá Ing. Josefa Zachrlu, který k 31. lednu rozvázal pracovní poměr s městem.
Eva Bartoňová se narodila v Turnově a mládí prožila v Železném Brodě. Po absolvování Gymnázia v Jablonci nad Nisou vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V roce 1990 se s celou rodinou přestěhovala do České Lípy, kde dosud žije. Na českolipský městský úřad, kde už v 90. letech pracovala, přichází s bohatými profesními zkušenostmi. V letech 1990-1995 působila jako tajemnice Městského úřadu Česká Lípa. Následně pracovala pět let jako vedoucí odboru poradenství na českolipském Úřadu práce. V roce 2000 se stala náměstkyní hejtmana Libereckého kraje. V roce 2005 odešla pracovat na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na tomto ministerstvu pak ve vedoucích funkcích působila až do roku 2014. Do roku 2016 byla místopředsedkyní Českého statistického úřadu.“
Ještě doplním, že byla rovněž zastupitelkou České Lípy za ODS. Stejně jako její manžel.
V poště jsem si nechal ještě jednu tiskovou zprávu, která vůbec nesouvisí s tou předchozí. Česká spořitelna si udělala průzkum, ve kterém zjistila, kolik obyvatel Libereckého kraje si neumí představit život bez domácího mazlíčka. Celých 53 procent. A ročně na jejich péči vynaloží 13,3 tisíce korun.
Z tiskové zprávy vybírám pár zajímavých čísel.
„Pořizovací náklady za všechny mazlíčky, které mají obyvatelé Liberecka v současné době doma, činí průměrně 4 500 Kč a roční náklady na živobytí mazlíčků v kraji průměrně dosahují výše 13,3 tisíc korun.
V každé druhé domácnosti vás uvítá pes, a to i přes to, že jeho pořízení i roční výdaje jsou poměrně vysoké. 85 % Čechů si psa kupuje přímo od chovatelů a v průměru investuje do pořízení psa skoro pět tisíc korun. Jen 5 % majitelů si pořídí psa z útulku.
Každá třetí domácnost bydlí u své kočky, v Libereckém kraji je to každá čtvrtá. Zvíře pověstné svou nezávislostí patří mezi ty nejčastěji darované, jako dárek se kočka ocitla v polovině rodin, pouze čtvrtina si jí koupila, obvykle od chovatele, a každý pátý jí našel. Průměrné pořizovací náklady sotva překročí tisícikorunu, v Libereckém kraji je to 1 800 Kč (nejdražší kočky jsou v Praze, na jejich pořízení je tam potřeba okolo 3 400 Kč). Průměrné náklady na roční péči majitele vyjdou na 7 900 Kč, obyvatele Liberecka ale na 9 100 Kč (nejhlouběji do peněženky sahají obyvatelé Ústeckého kraje, jejich roční výdaje činí 11 500 Kč.)
Každý šestý Čech má doma finančně i časově nenáročné rybičky, roční náklady se u rybiček pohybují do dvou tisíc korun, pořízení akvária ale patří k nejdražším jednorázovým výdajům; průměrně do něj Češi investují 2 700 Kč. Každá desátá rodina má doma králíka, 40 % ho dostane darem, roční péče vyjde na 3 900 Kč. Pětici nejpopulárnějších domácích mazlíčků v českých domácnostech uzavírá papoušek. Nejčastěji si ho majitelé pořizují za částku do 1 000 Kč, za některé druhy opeřenců ale zaplatili i desítky tisíc korun. Roční výdaje se pohybují okolo 3 600 Kč.
. Kvůli svému domácímu mazlíčkovi se někdy zadlužilo 6 % majitelů (ale až 10 % obyvatel Liberecka, v Praze dokonce 12 %). Dalších 38 % (na Liberecku 31 %) si ale takovou situaci dovede představit, zejména pokud by finance potřebovali k operaci či jinému zdravotnímu ošetření zvířete.“
Tady mi konečně došlo, proč si tento výzkum nechala dělat Česká spořitelna. Výzkumu se zúčastnilo 1 120 respondentů.
Do poznámek jsem si ještě přidal informaci, že na budově Krajského úřadu Libereckého kraje byla zprovozněna webová kamera. Kdo se chcete podívat, jak je v Liberci, tak můžete na tomtoodkazu.
Kdysi mě bavilo sjíždět různé webkamery. Jdu schválně mrknout, jestli jsou v okolí ještě nějaké zajímavé.
Tak tadyje ještě hezčí liberecká – z Ještědu. Fakt parádní výhled, aspoň v době, kdy píšu.
ZdeTanvaldský Špičák.
ZdeJizerka.
ZdeVrbatova bouda.
A zdei něco českolipského – Holý vrch.
Tadyjsou dvě kamery z České Kamenice.
Ještě mě bavily Hejnice.
Poprvé za dobu svého psaní se budu účastnit práce v některém orgánu města. Když jsem byl na Maltě, oslovil mě současný místostarosta Martin Brož s nabídkou, abych se stal členem poradního orgánu Rady – Komise pro komunikace s veřejností. Chvíli jsme si kvůli tomu psali, má averze k hnutí ANO je všeobecně známá. Zvítězila však moje zvědavost a také určitá naivní představa, že bych mohl městu nějak pomoci a ne jeho činnost jen od počítače kritizovat.
Tři odpoledky a dokončovací práce na čtyřech knížkách mi toho v týdnu moc neumožňují. Manželka si však zahájení druhého ročníku Českolipského kruhu přátel hudby pochvalovala. Informovali jsme o něm zde. Za chvíli jí budu tisknout vstupenky na další koncert. Jako úvodní fotografii nakonec přidávám ilustrační fotku z mého nočního koníčku – hrabání se v rodokmenech. Přes meziknihovní výpůjční službu jsem si objednal tři knížky o Přepeřích. Na dvou z nich jsou na titulce domy, ve kterých se rodili moji předci. Ještě sem přidávám fotografie, kterou jsem objevil v dědově albu. Jsou na nich tři jeho kamarádi, se kterými žil v České Lípě během války. Nepoznáváte někoho?
