Je neuvěřitelné, že 36 let poté, co proběhla první kampaň ke Dni Země, se potýkáme se stejnými problémy, k jejichž řešení vyzval v roce 1970 americký senátor za Demokratickou stranu Nelson. Ten zemřel v loňském roce ve věku téměř 90 let, aniž se dožil alespoň trochu výraznějšího pokroku v řešení tak naléhavých problémů, jako je plýtvání energiemi, nárůst odpadů, ubývání zemědělské půdy a její vyčerpávání nevhodným způsobem hospodaření, ničení životního prostředí chemikáliemi.
K tomu v posledních dvaceti letech přistoupily změny klimatu, o kterých se můžeme na vlastní kůži přesvědčovat i u nás. Atmosféra Země je neklidná, roste množství ničivých bouří a tornád, s nimiž se, což bylo dříve nevídané, můžeme setkat i u nás. Nedávno zasáhly celou republiku opět velké povodně. Nevyhnuly se ani nejbližšímu okolí České Lípy. Povodně nic nepřirozeného nejsou, ale přece jen si musíme položit otázku, zda se neobjevují až příliš často. V roce 1997 se projevily ničivě hlavně na Moravě, v roce 2002 zasáhla tisíciletá voda celou republiku a nyní znova.
Jakou máme záruku, že totéž se nebude opakovat už za rok, nebo letos v létě, kdyby přišly intenzivnější dešťové srážky?
Všichni víme, že existují přirozené způsoby, jak zadržet vodu v krajině. Víme, že to závisí na stavu krajiny, na její údržbě, na množství lesů, na míře zatravněnosti pozemků. Lesy se však vytrácejí z krajiny. Stačí sledovat okolní krajinu třeba cestou autobusem do Mělníka nebo vlakem do Liberce. I ze strmých svahů mizí celé hektary lesů, půda přestává zadržovat vodu a ta při sebemenším dešti přeplňuje vše od nejmenších stružek až po řeky. S sebou bere půdu, ta zanáší koryta, což ještě zvětšuje ničivost povodní. Tak jako mýcení lesů má v souhrnu podobně negativní vliv na zadržování vody i kácení mimolesní zeleně.
Přes náš odpor je rok co rok povolováno kácet stovky stromů jen v tomto městě. Rozsáhlé kácení se chystá také na Holém vrchu, v souvislosti s připravovanou stavbou rozhledny. Ač je každému soudnému člověku na první pohled zřejmé, že nemá smysl stavět rozhlednu na kopečku utopeném v dolíku na kraji města, přípravy stavby pokračují dál. Bylo vydáno územní rozhodnutí, město požádalo o povolení zásahu do významného krajinného prvku – lesa. Pak bude následovat žádost o povolení kácení stromů. Lidé, kteří bydlí v nejbližším okolí Holého vrchu, se tak mohou při nejbližším silnějším dešti dočkat nemilého překvapení.
Jsme přesvědčeni, že se jedná o modelový příklad prosazování skupinových zájmů na úkor zájmů veřejných, příklad nedomyšleného projektu prosazovaného přes odpor veřejnosti. Příklad projektu, který může přinést prospěch jen tomu, kdo ho bude realizovat, a pak snad ještě současnému majiteli skutečné rozhledny na Špičáku, kterému asi nejsou příjemné neustávající výtky veřejnosti, že místo, nad nějž není v České Lípě pro rozhlednu vhodnějšího, využívá pro jiné účely. Zastupitelstvo pronajalo rozhlednu na Špičáku proto, aby byla zrekonstruována a užívána k původnímu účelu. Pro modelovost tohoto příkladu jsme se rozhodli věnovat dnešní připomínku Dne Země rozhledně na Holém vrchu. Dnes také zahajujeme petiční akci proti stavbě rozhledny na Holém vrchu.
Za Hnutí DUHA Česká Lípa: Mgr. Pavlína Lomičová Za STUŽ: PhDr. Miroslav Hudec
----
Pozn. redakce: Text petice a fotografie z představení s názvem: „A co takhle Podhlednu?“ naeditujeme o víkendu.