Dnes je 01. 10. 2024
svátek má Igor

Sokol

Archiv

Jedná se o výlet tak na dvě hodiny. Sjedeme z hlavní silnice do Petrovic. Odbočka je vlevo za benzínkou (ve směru od Lípy) a z nějakého neznámého důvodu není na hlavní silnici vyznačena. Pojedeme asi pět kilometrů po klidné silničce, která je vhodná i k cyklovýletům (použili jsme ji například při cyklistickém tipu - zde). Lužické hory nám, slovy básníka, otevírají svou náruč.


Vjedeme do Petrovic a zaparkujeme vlevo u autobusové zastávky. O několik metrů dál objevíme rozcestník turistických cest a hned se po červené značce pustíme do překonávání výškových metrů. Petrovice jsou 373 metrů nad mořem, Sokol 592 a půl metru. A převýšení je v nohách příjemně znát. Stoupat budeme klasickým bukovým lesem, nyní již tmavým a bez kvetoucích sasanek či orsejí. Botanická lahůdka nás čeká až na vrcholu.



Po necelých dvou kilometrech dojdeme k dalšímu rozcestí. Vpravo bychom se po vrstevnici dostali k bývalé hájence Na Šestce. Vlevo budeme dále stoupat k vrcholu Sokola. Přestože se v průvodcích píše, že ze Sokola není nic vidět, díky průsekům je právě zde čas na rozhlédnutí se po kraji. Netradiční pohled se nabízí na sousední Hvozd a zejména na samotné Petrovice s jejich roubenkami a věží kostela Nejsvětější Trojice.




Ze Starého Falkenberku toho již mnoho nezbylo. Patrné jsou hluboké valy, maltou zůstalo spojeno několik kamenů tvořících kdysi zdivo hrádku, jenž byl jakousi protiváhou Karlsfriedu střežícího cestu mezi Ojvínem a Jablonným z (dnes) německé strany. Na Karslfriedu jsme již společně také byli – příslušný tip na výlet si můžete otevřít zde.






Botanickou zajímavostí je výskyt měsíčnice vytrvalé, za níž se organizuje masový pochod, o němž jsme informovali v sedmnáctém deníku H.V. i v informačních článcích. Zde si roste naprosto nerušeně bez pozorností médií i Klubu českých turistů a nechává se během teplých večerů v klidu opylovat nočními motýly, jež láká svou omamnou vůní.



Do Petrovic se vrátíme stejnou cestou. Bohužel, pokud se chceme v této vesničce občerstvit, musíme vzít zavděk šíleností jménem Cleopatra, která je tu jen proto, aby uspokojovala saské přeshraniční poutníky. Cyklistická občerstvovna má sice reklamu na několika sloupech, ale v době mé výpravy rozhodně nevypadala na to, že bude fungovat. Oko estétovo potěší aspoň zrekonstruovaná kaplička. Zvědavec zase může přemýšlet o tom, komu patřil pomník, který můžeme spatřit na poslední fotce.