Věc: Stížnost na Mgr. Evu Stehlíkovou, ředitelku sociálních služeb v České Lípě.
Začněme fakty:
PŘÍBĚH PRVNÍ. MOJE PRVNÍ SETKÁNÍ s pí. STEHLÍKOVOU.
Dne 5. prosince loňského roku paní Stehlíkova seznamovala obyvatele penzionu v Dol. Libchavě s novým zákonem o sociálních službách. V naprostém rozporu se skutečností rozvinula před seniory katastrofický scénář. Se zavilým pohledem boxera v ringu, (ten pohled si dodnes pamatuji.), sdělila seniorům, že za jednopokojový byt zaplatí cca 10 000 Kč, (platím 2 076 Kč), za dvoupokojový přiměřeně více. Že musí intenzivně využívat služby, jinak, že v penzionu nemohou zůstat. Mezi seniory zavládlo obrovské zděšení. Marně vedoucí penzionu všechny uklidňovala a uváděla reálné objemy dnes placeného nájemného, lidé, jejichž psychika je namnoze již velmi ovlivněna stářím, ale dokonce i ti nejmladší věřili slovům její nadřízené, ředitelky Stehlíkové a jejímu sugestivnímu projevu a k smrti vyděšení lamentovali. Jednu takovou lamentaci jsem si doslova zapamatoval: “Proboha co se mnou bude. Vždyť já takový důchod nemám. Kam já půjdu. Děti mají malé byty. Co já si jenom počnu.“ Toto byl autentický projev , mnohé a mnohé podobné zněly celým penzionem.. To zoufalství těch starých lidi trvalo několik dní, než se podařilo je uklidnit .Řešilo se to dokonce i u starostky, když někdo prohlásil, že pozve televizi a tak předseda výboru obyvatel byl pozván ke starostce, aby vysvětlil co se u nás děje. Takže pí. Stehlíková zřejmě puzena potřebou ubližovat, jinak si to neumím vysvětlit, v tomto případě vyděsit k smrti staré lidi rozsévala hrůzu. Musela velmi dobře vědět, že za podmínek jí uváděných by většina obyvatel musela penzion opustit. Je to tak neuvěřitelně nesmyslné, že jako členka zastupitelstva a rady města a členka výboru ODS města nevystoupila a s úsměvem nesdělila seniorům jak dobře se město o ně postaralo. Místo toho udělala co udělala, což je podle mě trestný čin šíření poplašné zprávy spáchaný velmi zavrženíhodným způsobem. To nemůže udělat psychicky zdravý člověk.. Je to, vzhledem k funkci a profesnímu poslání hlavní aktérky velmi znepokojující.
Představte si co by se asi stalo s lékařem, který místo aby tlumil potíže a bolesti svých pacientů, tak jim bolesti úmyslně způsoboval a prokázalo se to. Totéž činila pí. Stehlíková jen utrpení seniorů nebylo fyzické, ale psychické.
PŘÍBĚH DRUHÝ. MOJE DRUHÉ SETKÁNÍ A PRVNÍ JEDNÁNÍ s pí. STEHLÍKOVOU.:
Dne 25.7. t.r. jsem zjisti, že nějaký vandal mi na autě, zaparkovaném před penzionem přes noc způsobil několikatisícovou škodu. V ten den byla u nás přítomna pí. Stehlíková, (zrovna se vybíraly doplatky za vodu) tak jsem ji osobně požádal ,s ohledem na utrpěnou škodu, o možnost parkování ve vnitřních rozsáhlých, nevyužívaných a doslova opuštěných prostorách penzionu, prozatím na 6 m široké a 130 m dlouhé asfaltové komunikaci,( což je naprosto v souladu s ustanoveními zákona o provozu na pozemních komunikacích), umístěné v odlehlé části penzionu a sloužící pouze pro dopravní obsluhu kuchyně..Doslova vylítla jak čert z krabičky slovy „ nesouhlasím, nedovolím,nepřipustím“ a vyřkla neuvěřitelné, totiž, že v daném prostoru žádná komunikace není. V mžiku nechala zmizet 130 m dlouhou, asfaltovou cestu a dále řekla, že majitel pozemku parkování v tom prostoru zakázal. ( mám na to svědky.) Pí. Stehlíková dokázala, téměř jedním dechem, vyslovit dvě tak nehorázné lži, jejichž smyslem byla jen a jen snaha uškodit. Pořídil jsem si výpis z katastru nemovitostí, kontaktoval jsem vlastníka nejrozsáhlejší parcely v tomto prostoru t. j. úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a zjistil, že ŽÁDNÁ OMEZENÍ NA UŽÍVÁNÍ PARCELY NEVYDAL a všechno jsou jen zlovolné mystifikace paní Stehlíkové Dále jsem zjistil, že parcela č. 1421/2, která je naprosto nejvhodnější pro zřízení odstavné plochy (parkoviště) je od samého počátku existence penzionu ve vlastnictví města, stejně tak i parcela č. 6045, která se týká částí komunikace vhodné zatímní parkování. Jednalo by se zatím maximálně o 5 aut.
Na mou písemnou žádost o možnost parkování uvnitř areálu penzionu, mi pí. Stehlíková odpověděla dopisem ze dne17.8.t.r. toto. Cituji: Na základě vašeho dopisu ze dne 1.8.2007 byly opětovně prověřeny majetkové vztahy k dotčeným pozemkům určených pro přípravu odstavné plochy pro soukromá vozidla obyvatel zařízení. Tyto pozemky nejsou ve vlastnictví města. Do doby vyřešení majetkových poměrů těchto dotčených pozemků se nebudou budovat jakékoliv plochy určené k odstavení vozidel. Ostatní plochy v rámci zařízení nejsou určeny k odstavování soukromých vozidel, proto pro parkování soukromých vozidel je nutné využívat ploch a parkovišť k tomu určených. S pozdravem Mgr. Eva Stehlíková, ředitelka.
Vysvětlím, co se děje na venkovním parkovišti,(pro cca 10 aut) které je původně určeno pro návštěvy. Toto parkoviště je trvale vystaveno nájezdům vandalů, kteří vykrádají auta ale i benzin rozbíjejí je a všemožně ničí, jedno auto bylo i ukradeno. Místním vandalům činí velké potěšení ničit auta seniorů, nic jim za to nehrozí, starých dědků se nikdo nebojí.
Každému ze seniorů, kteří jsou odkázáni na toto parkoviště byly opakovaně způsobeny značné škody, nehledě na trvalé trápení s tím spojené jedná se o staré, nemocné lidi kteří se špatně pohybují a zasloužili by si trochu ohledu
Ve dvou výše uvedených příbězích jsem popsal dva moje prví kontakty s pí. Stehlíkovou. Jsou to dva naprosto reprezentativní vzorky jejího chování k lidem jí svým způsobem podřízeným.
A nyní popíši svůj první vstup do mého bytu v penzionu, mé první nepřímé setkání s pí. Stehlíkovou. Byl jsem ohromen tím co jsem spatřil. Čtyři chlapi tam majzlíkem a kladivem vysekávali vodorovnou šachtu pro vodovodní potrubí, (jeden sekal, tři se dívali) šachtu zhruba 25 x 15 x 450 cm přes čtvero zdí v materiálu tvrdém jako beton, se kterým i můj vidiový vrták měl co dělat. Moje první reakce, jako člověka, který za svůj život ledacos vybudoval a postavil byla – sociální služby neví co s penězi, je to jak ve středověku. A když ta akce stejným způsobem pokračovala celý rok, za strašlivého hluku v celém penzionu a svinstva v bytech postižených, tak mi bylo jasné, že jde pravděpodobně o záměr, že ta akce musí být prováděna co nejpracněji a co nejdéle, aby byla ospravedlněna její cena. Mohu s naprostou jistotou říci, že zde bylo zbytečně vyhozeno několik set tisíc korun, nehledě na rok trvající utrpení ze strašného kraválu. Je zde otázka komu to prospělo. Běžným způsobem provedení, t. zn. vedení po povrchu, tepelně izolované a zakrytkované by odstranilo min 80% práce. Jde o vodovodní potrubí při instalaci vodoměrů v komoře, WC a koupelně, kde instalace po povrchu je naprosto běžná. Navíc, při větších pracích při zasekávání potrubí se používá elektrických mechanizmů, které mnohonásobně urychlí práci a ne majzlíku a kladiva. Pokud vím byla podána stížnost, že tato akce proběhla bez předepsaných náležitostí, údajně to vyšetřovala policie, ale zatím se slehla zem. A hádejte kdo má celý ten případ na svědomí, kdo tu akci takovýmto způsobem objednal, no přece kdo jiný než pí. Stehlíková. Jakmile jsem o tu osobu zavadil, vždycky se vyvalila nějaká nekalost, nějaká újma způsobená těm o které by měla pečovat.
Pokusím se shrnout činnost pí. Stehlíkové v těch několika málo našich kontaktech. Vždy šlo z její strany o jednání vysoce nenormální směřující k poškození jiných. Za tím účelem používala lží, demonstrovala sílu a moc a zpupnost nezvyklá na jakýkoliv odpor ze strany seniorů. Zřejmě je přesvědčena o své beztrestnosti s ohledem na funkce, které ve městě zastává. Pro své chování nemá žádný racionální důvod. Proto by u ní mohlo jít buď o patologický jev, nebo o mimořádně velkou zvrácenost, uvážíme-li, že jde v drtivé většině o lidi velmi staré a nemocné, kterým škodí. Buď by se měla léčit, nebo se ze svých činů zodpovídat, ale v žádném případě by neměla pracovat v sociálních službách, nebo v sociální péči, kde by její činností mohlo být ohroženo množství téměř bezbranných lidí. V oblasti jejího působení vznikají lidem škody ve formě utrpení psychického, ale i škody hmotné a to i velmi značné, které svým jednáním a svými nařízeními způsobuje. Je to žena dvou tváří. Pravděpodobně vlídnou tvář ukazuje Vám a tu zlou zase nám, kteří jsme se ocitli nějakým způsobem ve sféře jejího vlivu. Je podezřelá z šíření poplašné zprávy, šikanování, obé způsobeno zvlášť opovrženíhodným způsobem a z majetkového deliktu. V případě šikanování jsou proti ní nezvratné písemné důkazy.
Je vypsáno výběrové řízení na ředitelku sociálních služeb. Pokud zvítězí pí. Stehlíková, okamžitě výsledek napadnu pro nedodržení soutěžních podmínek a to podmínku morální bezúhonnosti. Pokud by se pí. Stehlíková dostala do sféry sociální péče, podniknu nezbytné kroky i v tomto případě včetně předání celé záležitosti státnímu zastupitelství a tisku. Nevylučuji, že poslední dva kroky po poradě s právníky učiním tak jako tak.
Čím déle se tímto případem zabývám, tím více jsem znepokojen prostředím a atmosférou reprezentace města, jejíž členové výše popsané činy páchají a z dosavadního postoje vedení města k mé stížnosti na pí .Stehlíkovou zaslanou panu krajskému hejtmanovi dne 9.9.07.(obsahově shodné s touto stížností a předanou městu k vyřízení.) Mám obrovský strach, že bude snaha celou věc zamést pod koberec a že správa města je pouze mašinerií, ze které se vytratilo lidství a snaha pomoci těm občanům, kteří jsou sužovaní bezcitnými a zpupnými úředníky.
Já celý ten případ vnímám jako jistý test poměrů v městě Česká Lípa. Sám jsem zvědav jak ten test dopadne. Je to pro mě věc zásadní a zkouška demokracie ve městě. V žádném případě se nevzdám.
P.S.. Považuji za vhodné ještě upozornit, že na parkování v areálu penzionu nejsem nijak závislý. Mám garáž a snadno dosažitelnou. Bojuji za ty, kteří jsou vydáni na pospas výše zmiňované osobě.
Jaroslav Rýpar, penzion pro důchodce, Na Blatech 3211, Česká Lípa
Česká Lípa dne 22.10.07