Stranám, které se nezdráhaly vyplnit nám náš předvolební dotazník, jsem nabídl, že se pokusím zviditelnit jim jednoho kandidáta. Nejlépe někoho, kdo by mohl zaujmout voliče na Českolipsku. Jan Žitný pochází z Jablonného v Podještědí a je kandidátem České strany selského rozumu.
Proč jste se rozhodl kandidovat zrovna za Českou stranu selského rozumu? O jiné straně jste neuvažoval?
Než jsem se dozvěděl o přípravách vzniku České strany selského rozumu, tak jsem uvažoval o kandidatuře obecně a dával jsem si dohromady informace o jiných politických subjektech. Ale poté, co jsem se o, dnes již mohu říci, „naší“ iniciativě dozvěděl, tak jsem se po společné schůzce s Robertem Erlebachem rozhodl, že se do této práce a iniciativy zapojím.
Podle vašeho postavení na kandidátce předpokládám, že jste se angažoval u vzniku tohoto subjektu. Je dnes těžké založit novou stranu a sestavit kandidátku?
Ano do příprav jsem se plně zapojil. Vše začalo sbírkou podpisů potřebných pro vznik strany. Následně tvorba kandidátky, tak aby byla vyvážená a složená ze zodpovědných lidí, tak jak se nám to povedlo.
Patříte spíše do pravé či levé části politického spektra?
Já osobně se řadím okolo středu, spíše vpravo.
Máte jako strana vyšší ambice než uspět v krajských volbách?
Pro tuto chvíli se plně věnujeme krajským volbám.
Co myslíte tím selským rozumem? Myslíte, že jím je možné vyřešit problémy současného - z velké části globalizovaného světa?
Jsme přesvědčeni, že selským rozumem problémy, které dnešní doba přináší, řešit lze. Selský rozum je to, co v současné době v politice postrádáme, a proto chceme voličům náš zdravý selský rozum pro řešení problémů nabídnout.
Můj selský rozum říká, že nemůžu utratit více, než kolik jsem vydělal, ale dnes, ať je u vlády levice nebo pravice, všechny rozhazují více, než vyberou. Myslíte, že byste se chovali jinak, kdybyste dostali prostor?
Ano, my říkáme: je třeba se chovat stejně jako kterákoli zodpovědná rodina. To znamená, že mohu utratit tolik, kolik vydělám. Ale samozřejmě ve vedení obce, kraje, státu je třeba někdy i utratit více nebo si půjčit. Tomu se nebráníme, ale musí to být investice taková, která přinese např. rozvoj kraje, přínos občanům (dětem, důchodcům, nemocným, sportovcům… ), což je pro kraj nejdůležitější.
Myslím si, že naše zemědělství je prakticky zničené. Co se nepovedlo komunistům, dorazila různá omezení a také dotace unie. Hodláte s tím něco dělat? Je to vůbec možné na krajské úrovni?
V žádném případě si nemyslím, že je u nás zemědělství zničené. Naše velké farmy jsou schopné konkurovat svým evropským konkurentům, u rodinných farem je ta situace poněkud více nerovná oproti stejným v zahraničí. V případě, že kraj nemůže poskytovat dotace do zemědělství. Musí ale vstupovat do národních diskuzí, jak mají dotace vypadat. V době příprav na nové období společné zemědělské politiky v EU od roku 2014 o to více. Jiná je situace v podpoře zvyšování prestiže zemědělství, potravinářství a vším, co s tím souvisí. Přesvědčit lidi, že nakupovat v první řadě, co zde odchováme nebo vypěstujeme, je nejlepší řešení. Tady kraj naopak musí hrát prim.
Příklad na malé farmě: Malé rodinné farmy si najímají pracovníky- brigádníky pouze po dobu sezony, jelikož stálého zaměstnance neuživí během zimních měsíců. V tomto případě by byl vhodný program na podporu zaměstnanosti a částečné dotace pro tyto podniky na mzdu pro zaměstnance během zimních měsíců, kdy je na farmě a jejím okolí mnoho práce- prořezávky stromů okolo polí (péče o krajinu), údržba zařízení apod.
Byl jste u založení sdružení Obnova a rozvoj venkova. Moc informací jsem o něm na internetu nenašel. Můžete mi stručně vysvětlit, čí se sdružení zabývá?
Sdružení jsme založili pouze jako sdružení občanů kandidujících v komunálních volbách v Jablonném v Podještědí.
Pracujete na diplomové práci s názvem Rozbor hospodaření obce Jablonné v Podještědí. Jak na tom momentálně Jablonné je?
Diplomovou práci mám odevzdanou i ohodnocenou vedoucím a oponentem práce. Přesný název je „Rozbor hospodaření obcí Jablonné v Podještědí a Dubnice“. Diplomová práce je zaměřena na odlišný přístup vedení obou obcí. Obec Dubnice se vydala cestou nezadlužování se a budování toho, na co máme, tzn. nevyužívají možnosti získat finanční prostředky z evropských fondů. Oproti tomu město Jablonné v Podještědí a přilehlé obce získalo z dotačních titulů za období 2005-2010 částku přesahující 98 milionů korun. Zhodnotím-li míru investic a míru zadluženosti, jedná se jednoznačně o pozitivní efekt pro obyvatele Jablonného v Podještědí.
Jako mladší jsem si to nemyslel, ale jak stárnu, mám dojem, že by politiku měli dělat lidé, kteří mají za sebou aspoň pět let v normálním zaměstnání a aspoň zčásti vychovali dvě děti. Pokuste se mi můj názor vyvrátit.
Začnu u počtu dětí, nevím, z čeho plyne stanovená hranice vychovaných dvou dětí. Ne každé rodině nebo rodiči zdraví či jiné okolnosti umožní vychovat dvě děti, což by znamenalo podle vaší rovnice vyloučení možnosti účastnit se aktivně politiky.
Vrátím-li se na začátek otázky, tak pro absolventy učebních oborů, středních škol, vysokých škol je na počátku jejich kariéry pro ně největší brzdou to, že se po nich požaduje praxe. Neumožníme-li ale takovému člověku někdy začít praxi získávat, tak právě nepoužíváme selský rozum, protože brzdíme jeho ekonomický přínos, který z něj může mít státní pokladna a v neposlední řadě jeho osobní.
Já osobně se snažím praxi získávat od dob svých studií na střední škole. Ať začnu pracovně-poznávacím pobytem ve Švédsku, praxí ve Společnosti pro Lužické hory, pracovně poznávacím pobytem v USA, komunální politikou, funkcemi v Českém rybářském svazu, mysliveckém sdružení a mé aktuální práci jako poradce v zemědělství. Prozatím jsem vždy pracoval s lidmi a v různých kolektivech, a proto si myslím, že i ve svém věku se mohu aktivně politiky účastnit a být takovým pojítkem mladší generace k politické problematice.
Také jsem se, stejně jako vy, věnoval myslivosti. Jak jste se k ní dostal? Jak jste spokojen se současným stavem tohoto fenoménu?
Vyrůstám v myslivecké rodině, kde myslivcem byl již dědův děda, a tak jsem neměl daleko se k myslivosti dostat. Jedním z další důvodů je, že mám rád pobyt v přírodě s mým psem.
Dnes bych myslivost nenazval fenoménem. Bohužel je tomu z důvodu nezodpovědného chování některých myslivců, kteří pak v mediích dělají ten záporný obraz negativně vnímaný veřejností. Díky dnešní rychlé době nestihá veřejnost vnímat ten přínos, který myslivost přináší, jako jsou kulturní akce- výstavy psů, výstavy trofejí, myslivecké jarmarky, myslivecké plesy, myslivecké dětské dny. Mnoho mysliveckých sdružení společně s dobrovolnými hasiči jsou v obcích posledními aktivně fungujícími spolky, které obyvatele obce spojují.
--
Jan Žitný se narodil 27. srpna 1987 v České Lípě, trvale žije v Jablonném v Podještědí. Po dokončení právní akademie v Liberci byl přijat na Českou zemědělskou univerzitu, kde absolvoval bakalářský obor podnikání a administrativa na provozně ekonomické fakultě. Následně byl přijat do magisterského studia, kde by měl v příštím roce složit státní závěrečnou zkoušku.
K jeho zájmům patří myslivost, kynologie, rybaření a turistika v Jizerských a Lužických horách, ale rád poznává i zahraniční destinace. Pracuje jako poradce v zemědělství v oblasti severních a středních Čech.